Vladivostok
(600 tis. obyvatel, 9289 km od Moskvy)
založený r. 1850, je sídlem ruské tichomořské flotily. Leží u východního konce transsibiřské magistrály, staniční budova je zajímavou směsí exotických prvků.
Je tady také náměstí Bojovníků za sovětskou moc na Dálném Východě s velkým monumentem, Válečná ponorka S – 56 s muzeem, první loď Sovětské tichomořské flotily – Krasnyj vympel s muzeem, ul. Světlanskaja s většinou budov z konce 19. stol. s architekturou evropského typu, Regionální muzeum se zajímáními exponáty různého druhu včetně amurského a sibiřského tygra, starých bicyklů a motocyklu, japonské keramiky, ikon. Muzeum Tichomořské flotily informuje o aktivitách flotily od 19. stol. dodnes, od muzea vychází lanová dráha na blízký vrchol s krásnou panorámou zálivů, Suchanovo muzeum v domě městskýho rádce z přelomu 19. a 20. stol. s dobovým vybavením, Muzeum bojové slávy pohraničníků. Přímořská obrazová galerie s množstvím holandských pláten ze 17. stol. i ruských pláten, velké akvárium s rybami a mořskými tvory u Amurského zálivu.
Vladivostok je administrativní střediskem Přímořského kraje, který je na západě ohraničený čínskou hranicí a na východě Japonským mořem. Do střední části kraje mezi řekami Ussuri a Bikin, oddělené od moře pohořím Sichote Aliň, zasahují z jihu monzunové lesy ( je to jejich nejsevernější výskyt na světě), ve kterých žije vzácný sibiřský tygr, černý a hnědý medvěd, sibiřský kanec, stovky druhu stěhovavých ptáků. V oblasti je zřízeno 6 přírodních rezervací. U domácích jsou oblíbené lodní cesty do městečka Slavjanka, v oblasti Korejské hranice 50 km jižně od Vladivostoku, některé lodě se zastavují na souostroví Popovy.
Z Vladivostockého přístavu 2. září 1920 odjel poslední vodní transport z českými a slovenskými legionáři. Celkem bylo vyprávěno 42 lodních transportů, které odvezly 72844 osob. Vojáci zanechali v rusku 3652 padlých a 739 nezvěstných. Na mořským hřbitově je pomník padlím čs. legionářům.